Presl 1837
Jan Swatopluk Presl, Nerostopis čili Mineralogia. Rukowět saustawna k poučenj wlastnjmu, Praha 1837.
pp. 314–325
WÁPENEC.
Uhlan wápničitý.
Kalkspath, Kalkstein, Kalktuff, Schieferspath, Stinkstein, Anthraconith, Mergel, Duttenkalk, bituminöser Mergelschiefer, Bergmilch, Kreide, Wern. Kalk, Hausm. Rhomboedrisches Kalkhaloid, Mohs. Kohlensaurer Kalk, Leonh. Chaux carbonatée, Hauy.
Hlac. čtvrtáčkowé…
. . .
Povrch: plocha 0R nazvjce nerowná draslavá mdlá nebo slabě perlově se lesknaucj, ½ R a 1,6 R dle nakloněné protiuhelné plochy čárkowaná, ¼ R3 dle tupějšjch hran osových, všecky mRn a ∞ P2 dle hran bočných R základnjho. Ostatnj plochy nazvjce hladké. Štjp: dle R velmi dokonalá; někdy též dle OR*), − ½ R **), ∞ RaR3. Lom lasturowý, řidko patrný pro průchod dokonalý. Twr. 3. Tjž. 2,5 – 2,8. Bezbarevný (neyčistšj); přimjchanými hmotami rozličně barvený. Lesksklowý, na OR nazvjce perlowý. Prozračitý v rozličných stupňjch. Lámavost světla skrze dvě plochy rovnoběžné dvognásobná.
*) Welmi dokonalá dle toho směru u vápna cabičnatého v drasenku nedaleko Loun.
**) Welmi dokonalá dle toho směru u vápna cabičnatého s dosadelem od Franklinu v Americe severné.
Chow. chem. Dmuchawkau třeštěj (zwláště hlacený), pak bělostně svjtj, netopj se, bělá, leptavj a modřj červený papjr lakmusový. Kyselinau dusičnau nebo solnovodičnatou, roztlučen gsa, vře a snadno se rozpauštěj.
Slauč. Ca C.
| W 100 č. držj: | Bucholz nalezl: | ||
| kyseliny uhličnaté . . . | 43,71 | . . . 43,0 | |
| kysličníka wápničitého . . . | 56,2R | . . . 56,5 | |
| 100,00 | wody . . . | . . . 0,5 |
A. Twary dohlacené (Obr. 35—39) ***).
a) Twary gednoduché o samotě pozorované.
***) Klademe tady genom námi viděné anebo pro doplněnj od giných spisovatelů uwedené.
1. W.poloosý. – ½ R. U Přjbrami a ginde. Wýk. 1389.
2. – základnj.R. U Slivence, Bránjku a t. d. Wýk. 1300.
3. – pětičvrtinowý. – 5/4 R. Na ferských ostrovech.
4. – troypolovinný. – 3/2 R. Wýk. 1391.
5. – sedmipětinový. 7/5 R. U Čiklowy v Banátu. Wýk. 1437 bez λ.
6. W. dvojdělný. – 2. W Čechách u Stráže v Boleslavsku. Sem také náležj tak nazvaný pjsek hlacený, t. wápenec pjskem silně promjchaný, u Fontainebleau nedaleko Pařjže se nalezagjcj. Wýk. 1392.
7. W. čtyrdělný. 4 R. U Freybergu v Sasku. Wýk. 1393.
8. – pětidělný. – 5 R. Wýk. 1395.
9. – stegnoramenný. P. Wýk. 1402.
10. – dwogosý. R2. Wýk. 1398.
11. – trogosý. R3. U Bránjku, Šťáwnic, w Sasku a g. Wýk. 1399. Tentýž polovinný. U Dognacky. Wýk. 1519.
12. W. pětiosý. R5. Wýk. 1400.
13. – dwakrátdwogosý. 2 R2. Wýk. 1401.
B. Spogky dvojtvaré.
a) o R a∞R neboO R a m R.
14. W. šestiboký.∞ R. 0 R. Na Harcu u Andreasbergu. Wýk. 1103. Též o R. ∞ R. šestibok deskowitý. U Jáchimova w Čechách.
15.W. komolý. – ½ R. OR. U Šneebergu v Sasku. Wýk. 1404.
16. – ztupený. R. OR. U Bránjku a g. Wýk. 1405.
17. – bezrohý. – 3/2 R. 0 R. Wýk. 1406.
18. – ztupenorohý. – 2 R. 0 R. Wýk. 1407.
19.– bezostrý. 4 R. OR. Wýk. 1408.
b) Dva mR.
20. W. poloobraubený. ½ R. R. nebo R. – ½ R. Wýk. 1409.
21. – předchodný. – ½ R. – 2 R. Wýk. 1410.
22. – gednomjchaný. – ½ R. − 5 R. Wýk. 1411.
23. – zaužený. 12 R. − ½ R 12. Freybergu w Sasku. Wýk. 1397.
24. – rozšjřený. 16 R. − ½ R. Wýk. 1396.
25. – dwogšestný. 4 R. R. Wýk. 1415.
26. – roznoosý. – 5 R. R Wýk. 1416.
27. – prostřednj. – 2 R. 4 R. Wýk. 1417.
28. – přibljživý. – 5/4 R. 4 R. 1418.
29. – poměrný. – 2 R. R. W Čechách. Wýk. 1439.
c) m R.∞ R. nebo ∞ P2.
30. W. dvanáctistěnný. – ½ R. ∞ R. Wýk. 1394. U Příbrami, Bránjku a g. Nebo ∞ R.− ½ R. Wýk. 1413. U Zlechova, někdy 2″ zdélj; na Harcu, u Freybergu.
31. W. podobný. ∞ P 2. − ½ R. Wýk. 1414.
32. – zhranolený. R. ∞ P 2. nebo ∞ P 2. Wýk. 1422.
33. – následowný. ∞ R. R. Wýk. 1423.
34. – přetwářivý. ∞ R. − 4/5 R. Wýk. 1419.
35. – kostkonosný. ∞ R. − 3/2 R. Wýk. 1420.
36. – beztuporohý. – 2 R. ∞ R. Wýk. 1421.
37. – klikotopásmý. – 2 R. ∞ P 2. Wýk. 1446.
. . .