Presl 1828

Jan Swatopluk Presl, Lučba čili chemie zkusná, Praha [Jozefa Feterlowá z Wildenbrunnu] 1828.

pp. 237–241

Ďasýk (Cobaltum, Kobalt).

§. 682. Kow tento nikde samorodný w přjrodě se nenalézá, nýbrž wždycky s ginými a gmenowitě s kysljkem, sýranjkem sýrau gest slaučen. Rudy, sseděnec čili syřaničník ďasýkowý (Weißspeißkobalt) a buřinec (Grauspeißkobalt) čili sytoničník železoďasýkowý na ohni pražen pak barwu čerwenawan nebo zahnědle ssedau nabýwagj, a tak slowau cafra (Zaffr).

§. 683. Dobýwage čistého kowu následujicým během se zprawug. Rudu praž a ostatek z kysličníka ďasyčitého, pochwističitého, železitého, wyzmutitého, měditého a kysle syaničně složený rozpust w kyselině dusičné, kapaninu procezenau až na sucho odkuř, při čemž mnoho kyseliny syaničné se wylaučj; do kapaniny rozředěné přepuzug sýřinjk wodičnatý plynný dotud, pokud sýtařjk, měď a wyzmut se sražugj co sýřinjky; kapaninu pak proceď a zahřégwey k wypuzenj sýřinjka wodičnatého; vhlanem drasličitým na to sraž vhlan pochwističitý, ďasyčitý a železitý. Osad dobře propláknutý zawlaug s nadbytečnau kyselinau sstowjkowau; sceď a sraženinu propláknuv k wyprawenj sstowjkanu železitého rozpustitelného od sstowjkanu pochwističitého a ďasyčitého; obě tyto soli rozetři s močiřnatým amonyonem a rozpust ge w nadbytku geho, třepege a zawlauguge w láhwici zacpané. Kapaninu procezenau wysaď na wzduch, aby sstowjkan pochwističitý se wylaučil s malíčkem ďasyčitého, který wyplákní; w kapanině zůstane sstowjkan ďasyčitý čistý, který odkuřuge a wypaluge proměnj w kysličník ďasyčitý čistý. Zkowj se ale tento sylným wýhřewem w keljmku s vhljm wyloženjm.

§. 684. Wlastnosti gest následujjcých: barwy gest swětle ssedé do čerwenawé se vchylugjcý, lesku kowowého slabého, twrdosti střjdmé, křehkosti dost weliké. Tjže potazné 7,645. Na jehlu magnetičnau činj, méně wssssak nežli pochwistjk a železo. K roztopenj welikého wýhřewu potřebuge.

§. 685. We wzduchu obyčegně teplem se neproměňuge; w tom ale rozpálen byw pohlcuge kysljka, a dáwá kysličník ďasyčitý (oxyd. cobaltosum), prássek modrawě ssedý, nemagnetičný. Kyselinami n. p. solnowodičnatau, sýrkowau, dusičnau wodnatými tentýž kysličník se zplozuge a s kyselinami se slučuge w soli ďasyčité, které gsau barwy broskwowé nebo karmjnowé; kysličníky alkaličné dáwagj sraženinu modrau, nadbytečným amonyonem rozpustitelnau barwau čerwenawě hnědau; vhlany alkaličné bledě broskwowau, a gest nadbytečnými rozpustitelná tauže barwau; železomodran drasličitý zahnědle žlutau, sýrnowodičnatany alkaličné černau; sraženina duběnkowá žlutawě bjlau.

§. 685. Gestli předesslý kysličník dále se zahřjwá, pohlcuje wice kysljka a dáwá kysličník ďasyčný (oxyd. cobalticum). Též se zplozuge wysadě do wzduchu kysličník ďasyčitý modrý ze solj alkaljmi. Prássek černý, který také samorodný se nalézá. S kyselinami nedává solj, leč by podjlu kysljka gednoho pozbyl. Kyselina sýřičnatá odgjmagjc mu geden podjl kysljka zginauge se w kyselinu sýrkowau, která s kysličníkem ďasyčitým se slučuge.

§. 686. Oba kysličníky sklu boraksowému nebo boraksu též sklu dáwagj barwu sssmolkowau budauce páleni.

Zkausska. Wezmi nějaký kysličník kowu toho nebo cafru, smis s trochem drasla a pjsku čistého, dey to v keljmku a roztopug; dostaness sklo modré, které rozemleté a proplakowané gest ssmolka, žmolka (Schmalte). W malém totéž dmuchawkau na vhlj se dařj.

§. 687. Ďasýk roztlučený a zahřátý w soljku se zapaluge a w soličnjk měnj. Solnowodičnatan ďasyčitý na sucho odkauřen zůstawuge hmotu bledě čerwenau, která w křjmole zahřátá těkagjc, nasazuge se w klky modrawé, obssssjrné, wodau se rozpausstěgjcy a w solnowodičnatan ďasyčitý se měnjcý.

§. 688. Kyselina dusičná kow i kysličník ďasyčitý rozpausstj, též i na druhý kysličník za horka činj. Rozpusstěnina, dusičnan ďasyčitý (nitras cobaltosus), gest růžowý, odkuřowánjm hlatí drobné čerwené dáwagjcý, na wzduchu rozplýwagjcý, lihem rozpustliwé, páleny bywsse kysličník ďasyčný dáwagjcý.

§. 689. Též i kyselina sýrkowá sehnaná a wřelá geg rozpausstj, a sýran ďasyčitý (sulphas c.) zplozený dáwá oddýmowánjm hlatí čerwenawé, wodau rozpustliwé, na wzduchu rozsypugjcý se.

§. 691. Kostan ďasyčitý (phosph. cob.) přjbuzností podwognau se zplozuge, a prássek gest broskwowě barwený, nerozpustitelný.

§. 692. Uhlan ďasyčitý (carbonas cob.) se zplozuge, smjchage dwogvhlan drasličitý s některau solj předesslau a rozpusstěnau. Prássek gest broskwowě barwený, we wzduchu rozpálen se snjmá a w kysličník ďasyčný se měnj; wodau se nerozpausstj, owssem w vhlanech alkaličných rozwodněných a dáwá soli dwognásobné.

§. 693. Syřaničnatan ďasyčitý (arsenis cob.) pro sebe dýmy kyseliny syaničnaté dáwagjcý; syaničnan ďasyčitý (arsenas cob. arsenik. k.), hlacenstwj hranolowého, tjže 2,9—3,1; twrdosti 2,5; broskwowě barwený, pro sebe nedává dýmů vtreychowých, owssem ale s uhljm. Obě tyto soli přjbuzností podwognau wyrobiti možno.

§. 694. Kyselina solnowodičnatá také sehnaná a wřelá na kow, kysličník ďasyčitý a vhlan činj. Roztok gest čerwený a oddýmowán dáwá hlatí barwy granátowé, na wzduchu rozplýwawé, zčerwenagjcý; wodau rozpusstěné dáwagj roztok růžowý, genž kyselinau solnowodičnatau sehnanau zmodrá, wodau opět růžowé barwy nabýwá.

§. 695. Rozpustniny tyto magj tu wlastnost do sebe, že pjmena nimi psaná za studena gsau newiditelná, zahřátá ale bywsse zmodragj nebo zelenagj.

Zkausska. 1. Tato gest welmi přjgemná, když kmen a wětwe gak obyčegně namalowané listjm těmito rozpustninami vdlané se ozdobj, které pak se wyskytnau, gakmile papjr se zahřál. K tomu koncy rozpust kow nebo cafru (1 č.) w kyselině dusičné (3 č.) rozředěné a teplé, roztok rozřed 24 č. wody, přičiň pak 1 č. soli kuchyňské nebo salmiáku a proceď.

2. Paklibys wzal octu překapaného 16 č. a 1 č. kysličníka ďasyčitého a tyto za tepla rozpustil, odkauřil až na čtvrtinu, procedil, opět oddýmal až na polowičku a pak pridal ½ č. soli kuchyňské, nabudess ingaustu podobného zahřátjm zmodragjcýho.

§. 696. Se syřanjkem dwoje polaučeniny samorodně známé. Syřaničnjk ďasyčnatý čili sseděnec (Weißspeißkobalt) gest hlacenstwj kostkowého, tjže 6,4—6,5, twrdosti 5,5, barwy cýnowě do ocelowé, lesku kownjho. Druhá gest syaničnjk železoďasyčitý čili buřinec (Grauer Speißkobalt) tjže 7,06—7,28, twrdosti 5,5, barwy tmawo ocelowé.

§. 697. Sýrnosyaničnjk ďasyčnatý samorodný (Glanzkobalt) gest hlacenstwj kostkowého, tjže 6,1—6,45, twrdosti 5,5, barwy ocelowé nebo střjbrowé, lesku kownjho sylného.