Jungmann 1838/IV

Josef Jungmann, Slownjk česko-německý IV, Praha [Josefa Fetterlowá] 1838.

p. 8

SAFLOR, u, m., pražená ruda, nahnědle šedá, Safflor. Techn. III. 49. Hliněné nádobj maluge se šmolkau a saflorem. Ib. II. 341.

pp. 486–487

ŠMOLKA, y, f., modrá barwa, kterau škrob barwj, die Schmalte, Blaue, blaue Stärke , Blaufarbe, böhmisches Blau. Wezmi něgaký kysličnjk ďasjka (Kobalt), směs s trochem drasla a pjsku čistého, dey do keljmku a roztopug, dostaneš sklo modré, které rozemleté a proplakowané gest šmolka (žmolka). Pr. chym. 289. Šmolka králowska, Königsblau. Techn. III. 50. – § ŠMOLKA – u lově, ročnj kolauch, Schmalthier. D.

ŠMOLKÁŘ, e, m., kdo šmolku dělá, Schmaltenmacher. – ŠMOLKARNA, y, f., djlna na šmolku, Schmaltenfabrik . Techn. III. 290. – ŠMOLKÁŘSKÝ, adj., od šmolkáře, n. p. pec šmolkářská, Blaufarbofen. Techn. III. 49. ŠMOLKÁŘSTWJ, n., šmolkářské řemeslo, Schmaltenmacherei.

ŠMOLKOWÝ, adj., od šmolky, Schmaltene, smaltinus, n. p. barwa, t. z blankytné a bjlé mjchané. Rostl. I. 99. b.